Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Problematika zaměstnávání zdravotně postižených osob
Poláchová, Kateřina ; Malaník, Michal (oponent) ; Brychta, Karel (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá zaměstnáváním zdravotně postižených osob. Zaměřuje se zejména na to, kdo je osobou zdravotně postiženou, jak zákon upravuje zaměstnávání těchto osob, na příspěvky, které může poskytovat Úřad práce ČR zaměstnavatelům zaměstnávajícím zdravotně postižené osoby, a na práva a povinnosti těchto zaměstnavatelů, převážně na povinnost plnění povinného podílu.
Problematika zaměstnávání zdravotně postižených osob
Poláchová, Kateřina ; Malaník, Michal (oponent) ; Brychta, Karel (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá zaměstnáváním zdravotně postižených osob. Zaměřuje se zejména na to, kdo je osobou zdravotně postiženou, jak zákon upravuje zaměstnávání těchto osob, na příspěvky, které může poskytovat Úřad práce ČR zaměstnavatelům zaměstnávajícím zdravotně postižené osoby, a na práva a povinnosti těchto zaměstnavatelů, převážně na povinnost plnění povinného podílu.
Možnosti uplatnění osob se zdravotním postižením na trhu práce ve městě Písku.
NECHVÁTALOVÁ, Daniela
Zaměstnání znamená pro všechny lidi jistou míru integrace do společnosti. Je pro ně existenčním zajištěním, určitou mírou nezávislosti, osobním rozvojem, sociálním kontaktem i odpovědností. Proto i pro člověka se zdravotním postižením je důležité, aby se měl možnost začlenit do pracovního procesu a našel na pracovním trhu uplatnění. Vzhledem k tomu, že poslední průzkumy ukazují, že lidí se zdravotním postižením je v České republice více než jeden milion, je zapotřebí problematiku jejich pracovního uplatnění řešit. Cílem práce bylo zjistit, jaké možnosti uplatnění mají lidé se zdravotním postižením na trhu práce ve městě Písku a najít odpověď na výzkumnou otázku, zda mají o toto uplatnění zájem. Výzkumný vzorek tvořilo pět osob s mentálním a pět osob s tělesným postižením, kteří již mají zkušenost na pracovním trhu. Teoretická část je zaměřena na vysvětlení některých klíčových pojmů v této oblasti a na bližší seznámení s problematikou zaměstnávání lidí se zdravotním postižením, včetně legislativy v České republice. Přibližuje také organizace, které se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením v Písku zabývají. Pro výzkum byla použita kvalitativní výzkumná strategie, metoda sběru dat dotazování, s technikou rozhovoru podle návodu. Data byla zpracována prostřednictvím obsahové analýzy rozhovoru. Výsledky ukázaly, že osoby se zdravotním postižením mají zájem pracovat. Vedou je k tomu různé důvody. Jsou jimi finance, kontakt s lidmi, zkrácení dlouhé chvíle. Preference těchto důvodů jsou rozdílné u osob s mentálním a tělesným postižením. U osob s mentálním postižením, které nejsou zatíženy existenčními starostmi, převažuje jako důvod hledání zaměstnání zkrácení dlouhé chvíle. Naopak nejčastěji uváděným důvodem u osob s tělesným postižením jsou finance. Výstupem výzkumného šetření je zjištění, že osoby s mentálním postižením mají převážně jedinou šanci nalézt zaměstnání na chráněném pracovním trhu, kdežto u osob s tělesným postižením je pravděpodobnost uplatnění na volném i chráněném trhu práce vyrovnaná. Výsledky výzkumu potvrdily, že vzdělání je jedním z důležitých předpokladů k získání zaměstnání. Lidé s mentálním postižením jsou v tomto ohledu oproti lidem s tělesným postižením znevýhodněni. Jejich dané dispozice jim většinou nedovolují zvýšit si kvalifikaci a jejich šance na pracovní uplatnění je nižší. Při hledání zaměstnání narážejí lidé se zdravotním postižením na různé komplikace. Ty se týkají druhu jejich postižení, vzdělání, malé informovanosti ze strany lidí s postižením i potencionálních zaměstnavatelů, a také neustále přetrvávajících předsudků ve vztahu k lidem se zdravotním postižením. Díky vytrvalé snaze Úřadu práce a neziskových organizací jsou však možnosti získat zaměstnání pro lidi se zdravotním postižením stále větší. Závěr práce konstatuje, že nelze brát osoby se zdravotním postižením jako jednu homogenní skupinu. Je potřeba rozlišovat druh a hloubku postižení, a také individuální schopnosti každého člověka. Problémem při uplatňování na trhu práce je malá informovanost lidí se zdravotním postižením o jejich právech, a také nízké povědomí zaměstnavatelů o výhodách a nevýhodách zaměstnávání osob se zdravotním postižením.
Praktické zkušenosti zaměstnavatelů se zaměstnáváním osob s lehkým mentálním postižením v okresu České Budějovice a bariéry, které brání jejich zapojení do pracovního procesu
BÁTINOVÁ, Lenka
Specifickou skupinou mezi zdravotně postiženými občany tvoří děti, mládež i dospělí s mentální retardací. Představují mezi postiženými jednu z nejpočetnějších skupin. Mentální retardace je postižení jedinců, při kterém dochází k zaostávání vývoje rozumových schopností, k odlišnému vývoji některých psychických vlastností a k poruchám v adaptačním chování. Mentálním postižením nebo mentální retardací je nazýváno trvalé snížení rozumových schopností, které vzniklo v důsledku organického poškození mozku. Není to nemoc, ale trvalý stav. Podle provedeného výzkumu vyplývá, že osoby s lehkým mentálním postižením nemají možnost pracovního uplatnění na otevřeném trhu práce, ale ani v chráněných pracovištích. Dále z výzkumu vyplývá, že zájem ze strany zaměstnavatelů běžných pracovišť není zájem o zaměstnávání lehce mentálně postižených osob.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.